Kdo by neznal kečup. Je to jedno z nejchutnějších a nejzdravějších dochucovadel, ovšem za předpokladu, že narazíte na kvalitní zdroj rajských jablíček i samotné jejich zpracování.
Není kečup jako kečup
Každý potravinářský výrobek se ve své kategorii může od těch ostatních odlišovat mnoha atributy, např. chutí, vůní nebo výživovou hodnotou. Vztahuje se to samozřejmě i na kečupy a mohli bychom si povědět, jak poznáte kvalitní nebo lépe řečeno dobrý a pro zdraví vhodný rajčatový koncentrát:
Koncentrát – podstatné je, aby šlo o stoprocentní koncentrát, neředěný vodou, olejem, různými výtažky a šťávami. Základ dobrého kečupu ze 100% rajčat by měl být vždy v tomto duchu.
Konzervanty – čím více konzervantů, tím hůře, pochopitelně. Zvláště to platí o některých „éčkách“, chemických látkách, které nejsou pro naše tělo zrovna příznivé. Konzervanty brání biologickému rozkladu a rozmnožování bakterií, a tím nejpřirozenějším konzervantem je např. sůl nebo cukr. Využívali toho i naši předkové, kteří kupříkladu sušili švestky a nebylo je nutné ničím konzervovat, neboť konzervantem ve švestkách je vysoký obsah cukru.
Lokalita pěstování – důležitá je rovněž oblast, kde rajčata rostou a dozrávají, a zda jsou pěstována a sklízena s láskou, zda jsou dozrálá a výživná. V tomto směru jsou na to dobří Maďaři, je to národ s bohatou zemědělskou tradicí a jejich výpěstky putují do mnoha zemí světa, aniž by musely někoho o své kvalitě přesvědčovat reklamními triky. Obvykle za ně promlouvají činy – výsledky práce rodinných farem, kterých je v této zemi více než půl milionu.
Maďarsko má pro pěstování zemědělských plodin, a tedy i paprik a rajčat, příhodné podmínky, je tu od jara do podzimu mnoho slunečných dnů, velmi úrodná půda a příznivé teploty bez atmosférických vlivů, které jsou typické např. pro sever nebo západ Evropy.
