Pokud se někdo z vás trochu zajímá o výtvarné umění, pak jistě zná některé záběry z ateliérů starších i novějších mistrů. Typické pro ně je vždy obrovské množství prosklených ploch. Proč to? Aby umělec mohl pozorovat okolí a nemusel vyrážet do terénu? Nikoliv. Na to by mu stačila malá vížka s rozhledem do všech stran a starý námořní dalekohled neboli teleskop. V tom to není. Jde totiž o světlo!
Proč světlo?
Není jistě potřeba sáhodlouze rozebírat význam přirozeného světla pro člověka a přírodu vůbec. Každý z nás jistě zná z přírodopisu základní školy fotosyntézu, jako základ téměř všeho živého na naší planetě. Ale zpět k proskleným plochám ateliérů. Často jen prosté zasklené rámy místo střešní krytiny. A přesto již tehdy vlastně střešní okna! Sice hodně vzdálené od dnešních dokonalých zařízení, ale přece! První průkopníci.
